Vědecké kariéry často působí při pohledu zvenčí jako pečlivě naplánovaná cesta. Studium, doktorát, zahraniční zkušenost, vlastní laboratoř. Realita bývá mnohem méně přímočará. Mgr. Jakub Harnoš, Ph.D., odborný asistent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a vedoucí Harnoš labu, dnes vede skupinu zaměřenou na výzkum raného embryonálního vývoje žáby Xenopus laevis. Když se však po necelých dvou letech vracel z postdoktorandského pobytu v New Yorku zpět do Brna, žádný jasný plán neexistoval. Pandemie covidu ukončila jeho zahraniční působení dříve, než původně předpokládal, a navíc bez dokončené publikace, která bývá pro další akademický růst klíčová.
78. ročník Sjezdu chemiků se bude konat již 7. až 10. září 2026. Jedno z nejvýznamnějších odborných setkání vědců v oblasti chemie v Česku i na Slovensku pořádají Česká společnost chemická a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem za podpory akademických i průmyslových partnerů. Mezi nimi nechybí tradičně ani P-LAB. Potkáme se na místě?
Klasická chemie ho po „nehodě” v laboratoři přestala lákat, a tak objevil svět, ve kterém se materiály zkoumají virtuálně. V novém díle P-LAB CASTu vypráví doktor Rostislav Langer z IT4Innovations o tom, jak obří superpočítače zkracují výzkum z měsíců na hodiny. Poslechněte si, jak v Česku funguje experimentování v oblasti jednoatomové katalýzy, jaká specifika přináší úzká vědecká spolupráce s vlastním bratrem-dvojčetem a proč vědci dnes s radostí nechávají umělou inteligenci přepisovat své odborné texty, aby lépe odpovídaly přísným standardům světových časopisů.